O nás

Jsme dvě vášnivé sběratelky panenek, zakladatelka sbírky Monika Chmelařová s dcerou Nikol, která je její pokračovatelkou. Naše sbírka čítá přes 1450 panenek všech druhů a velikostí, panenky porcelánové, vinylové, z plastu, kaučuku..., jak panenky slavných návrhářů, tak panenky z hračkářství nebo tržnice, panenky Barbie, panenky rebornované, panenky od prvního momentu narození, až po dědečky s babičkami.

Součástí naší sbírky jsou samozřejmě i kočárky, které neodmyslitelně patří k panenkám. Máme jich přes 70. Od kočárků z hračkářství, přes velké kočárky pro miminka, kočárky z éry komunismu, až po nejstarší kočárek naší sbírky přibližně z roku 1876.

Spoustu porcelánových panenek doprovází jejich plyšový medvídek,  a tak v naší sbírce najdete téměř 600 plyšových hraček.

Naší velkou láskou je především naše rodina, která nás úžasně podporuje v naší vášni.

S péčí a radostí se věnujeme neustálému rozšiřování sbírky, ať už sháněním a nakupováním krásných panenek, bez kterých si naši sbírku neumíme představit :-) nebo výrobou rebornovaných panenek, které jsou v naší sbírce zastoupeny asi 270 panenkami, tak doplňováním ručními pracemi (pletením, háčkováním, šitím, vyšíváním, prací s mašličkami, korálkami a dalšími).

Naše sbírka se rozšiřuje také díky Vám. Nejedna paní za námi přišla se svou panenkou se slovy: ,,Vím, že u Vás o ni bude postaráno.'' Těchto panenek si velmi ceníme a starost o takovéto panenky bereme jako velkou zodpovědnost.

Pokud se naskytne příležitost, tak svou sbírku rády ukazujeme lidem na našich výstavách, jejichž příprava a organizace nás velice baví. Nejkrásnější odměnou nám pak jsou upřímné úsměvy, nádherné a srdečné reakce, slova obdivu a díků.

Svou práci se snažíme dále a dále rozšiřovat. Na výstavách jsme zjistili, že panenky Vás dělají šťastnými a tak jsme se rozhodli pro dělání radosti lidem v blízkém i širším okolí. Chceme navštěvovat děti ve školkách, školách, dětských domovech, chceme navštívit několik oddělení v nemocnicích, domov seniorů a pohladit je na dušičce.

V případě jakýchkoliv dotazů nebo připomínek nás neváhejte kontaktovat.

Monika

 

Začít bych měla asi u svého narození, což bylo 14. března 1967 ve Veselí nad Moravou. Na Vánoce 1984 se mi měl narodit syn, avšak ten na sebe nechal čekat až do 29. prosince. Vytoužené dcerušky jsem se dočkala 1. září 1991, která se mnou sdílí nadšení a vášeň pro panenky. Od syna Jaroslava jsem se v červnu 2004 dočkala vnučky Alžbětky (pojmenována po mojí mamince, která v tu dobu nebyla už mezi námi). Od dcery jsem se v lednu 2013 dočkala druhé vnučky Elizabeth (jméno Alžběta je prostě v naší rodině srdcové). 

Počátky sbírky

Celý svůj život mám obrovský vztah k panenkám. Sbírat jsem je začala, když moje dcera Nikol dostala od mojí maminky první porcelánovou panenku, což bylo asi před pětadvaceti lety. Tak moc se mi líbila, že kdykoli jsem na nějakou, která mi byla sympatická, narazila, tak jsem si ji koupila. Tehdy jsme doma neměli ještě ani telefon, natož internet, takže ještě nebyla taková možnost jako dnes.

Sbírka se hodně rozrostla, když jsem začala mít velké problémy s páteří. Po operaci páteře před devíti lety mi můj snoubenec přinesl panenku dokonce až na jednotku intenzivní péče, aby mi udělal radost (samozřejmě si ji zase ihned odnesl domů) :-)

Těšili mě veškeré panenky, od sběratelských porcelánových, přes panenky zakoupené v hračkářství až po miniaturní. Zalíbila se mi i novinka v podobě rebornovaných (realistických) miminek. 

Rebornování

V prosinci 2011 jsem si jednu takovou jela vybrat až k jedné paní domů. A ta, jakmile viděla, že mě to všechno tak zajímá, mi nabídla kurz rebornování. Kurz se uskutečnil už v únoru následujícího roku. Naučila jsem se malovat barvami LDC. Nikdy nezapomenu ten úžasný pocit, když jsem se dívala na panenku, kterou jsem si sama vytvořila.

Avšak velmi brzy jsem se dověděla o malování barvami Genesis (stálé barvy, které se vypalují v troubě). Byla jsem táááák natěšená, až budu umět tuto techniku. A už v květnu jsem měla za sebou i druhý kurz :-)

Rebornování bylo, je a bude mým obrovským koníčkem.

Nejstarší vnučka Alžbětka už má taky zrebornovanou svou první panenku. Je to kluk a jmenuje se Edward. Teď už pracuje na své druhé panence. Dcera Nikol chce v nejbližší době také zrebornovat svou první panenku, ale zatím ji naplno zaměstnává dcera Elizabethka a další práce, kterými doplňuje mou práci.

Ocenění

květnu 2013 jsem se přihlásila na Teddy und Puppenfest v Sonnebergu, kam jsem se i jela podívat, abych si užila tu úžasnou panenkovou a medvídkovou atmosféru :-) Přihlásila jsem dvě panenky. Přihlásila jsem Freyu od Tiny Kewy v kategorii Reborn Profesional a přihlásila jsem Gabrielu od Revy Shick v kategorii Reborn Profesional větší děti. K obrovskému překvapení získaly ocenění obě dvě panenky. Freya získala cenu poroty ve své kategorii a Gabriela vyhrála první místo v kategorii. Jupíííí, to byl ale šťastný návrat domů :-)

Následující rok se stejné soutěže zúčastnila panenenka Angelica, která soutěžila v kategorii Reborn Profesionál v kategorii větší děti a získala krásné třetí místo. Za kategorii Reborn profesionál Miminka soutěžila panenka Will, která získala stříbrnou stuhu.

V  roce 2017 jsme přihlásili dvě miminka. Miracle se umístila na 2. místě v kategorii reborn profesionál. Miminko Serenity se umístila bezprostředně za ní.

Modelování

Na podzim 2013 jsem se začala učit modelování. Před Vánocemi jsem vymodelovala svého prvního modeláčka :-) 

Ale přece jen, rebornování mě stále baví mnohem víc.

Plány do budoucna

Doufám, že práci, kterou dělám, budu moci i přes velké zdravotní problémy dělat i nadále tak, jak ji dělám.

Protože Moje práce - moje štěstí.

A taky bych se i nadále chtěla své rodině věnovat v takové míře, jak jen mi zdraví dovoluje.

 

Nikol

Co bych tak o sobě mohla říct? Narodila jsem se v kyjovské porodnici a až do pubertálního věku jsem žila ve Veselí nad Moravou, nyní žiju téměř s celou svou rodinou v Polešovicích. Právě teď dělám všechny potřebné práce okolo panenek, ručním pracem a manažerským a organizačním věcem ohledně výstav a doprovodnému programu v našem okolí.
 

Dětství

Už od malinka jsem se strašně ráda hrála s panenkami. Převlékala jsem si miminka, vozila kočárek. Ale nejraději jsem si hrála s panenkami Barbie. Celé dlouhé hodiny o mně maminka nevěděla, protože já jsem si v pokojíčku udělala svůj bunkr a tam jsem si s panenkami hrála. Trochu později jsem si pak i šila oblečky na barbínky. Nejlepší to bylo, když jsem si s panenkami mohla hrát u babičky Alžběty (maminčina maminka).
Vždycky mě bavilo něco vyrábět. Malovala jsem barvičkami na sklo, navlékala korálky, šila oblečky, dělala různé blbinky z papíru.
 

Koníčky

Nemůžu říct, co je mým největším koníčkem. Už delší dobu se chystám na zrebornování své první panenky, ale vždycky je něco přednějšího :-) Ráda vytvářím různé doplňky na naše výstavy (např. organzové kytičky, domeček pro skřítky a víly, velký leknínový květ, růžový květ , věnečky, polštářky apod.).
Naši návštěvníci se nás často ptali na naše dekorace a tak jsem se rozhodla vyrobit něco i pro ně. V současné době si od nás mohou koupit nejen glycerínové mydélko, ale například i věneček nebo srdíčko.
 
Největším štěstím je pro mě moje dcera Elizabeth (leden 2013), která, doufám, bude v našem panenkovém odkazu pokračovat. Ze všech panenek je nadšená. Nejvíc se jí líbí rebornované panenky a kočárky, které co chvíle vozí :-)
 
Některé lidi zajímá, jestli nežárlím na naše panenky. Vůbec ne. Je to takový splněný holčičí sen. Navíc maminka má dost lásky pro nás všechny.
 

Plány do budoucna

Moc bych si přála rozšířit naši práci na práci v okolí, dělat lidem radost, aspoň na chvíli jim vykouzlit úsměv na tváři. Neustále vylepšovat náš program pro děti, seniory, nemocné, nemohoucí. Panenky v sobě skrývají velkou emoční sílu a já si ji nechci schovávat jen pro nás doma. Samozřejmě se chci věnovat naší výstavní činnosti a neustále si osvojovat další a další vědomosti, které se mi budou hodit.
A v první řadě chci pokračovat v krásném odkazu, který mi dala maminka.
Moje dvě motta pochází z písničky Vivere od Andrea Bocelli, který má překrásný hlas a je to úžasný člověk.
  • Dare to Live! (Odvaž se žít!)
  • My life is all I have to give (Můj život je vše, co mám dát)

A proto jsem tak ráda, že to, co dělám, má u lidí úspěch. Aneb motto našich výstav Moje práce - moje štěstí.